Nově prodloužená provozní doba na obou prodejnách, v Hybernské ul. před Vánoci i o víkendech! Podrobnější informace naleznete v kontaktech.

První zmínky o kávě

Krom vyprávěni nepodložených, také legendami či pověstmi v dnešním světě zvanými, mohou historikové naši sáhnouti i do zdrojů mnohem věrohodnějších. Do kronik, které sepsal již ten, který sám mnohé viděl, slyšel a prožil, a pak Vám krátký popsaný líst nabídnouti.

Pravlastí kávy je oblast Etiopie, kde se podle historických pramenů požívala káva už v 1. století př.n.l. Kávovníkové stromy tu rostly divoce a obyvatelé patrně poznali jejich účinky při žvýkání těchto plodů. Většina rostlinných léčiv se tu před použitím pražila a tak se i tímto způsobem upražila kávová zrna, protože i káva byla zpočátku považována za lék a užívala se při žaludečních obtížích. Teprve později se z ní začal vařit nápoj, který se pil pouze pro povzbuzující účinky.

O vzniku kávy, kde se vzala a odkud pochází, kolují nejrůznější historky a legendy. V každé z nich se ovšem mluví o úžasných účincích tohoto nápoje, vždy byl podáván ke zlepšení nálady, k posílení a povzbuzení.

O kávě se zmiňoval i Homér, podle něhož nápoj připravovala krásná Helena statečnému Telemachovi, aby jej zbavila špatné nálady. Kávu prý také poslal biblický Isai svým synům jako nápoj, který měl pozvednout jejich statečnost a odhodlání v boji proti Filištínským.

Z oblasti Etiopie se káva dostala do Jemenu. Přesně se neví, zda semena kávy přenesly karavany kočovníků nebo obchodníků procházející územím Etiopie do Jemenu. Verzí je několik a těžko říci, která z nich se zakládá na pravdě. Další možností je i to, že si otroci, kteří byli zajati a vedeni otrokáři z Afriky do Arábie, vzali tajně na cestu zásobu kávových zrn, o kterých věděli, že mají povzbuzující účinky a že díky nim překonají únavu z namáhavé cesty.

Neví se přesně, v jakém to bylo století, nevíme ani kdo přišel první na to, že z rozdrcených zrnek uvařených ve vodě vznikne nápoj s tak povzbuzujícími účinky. Víme pouze to, že Arabský poloostrov má neodmyslitelné prvenství v pěstování kávovníku. V Jemenu se rozšířilo pěstování kávovníků a začaly se zakládat první plantáže, vláda jejich pěstování podporovala, protože díky tomu ustupovalo pěstování keře katy, na jejíž žvýkáními si lidé vytvářeli závislost. Jemenský přístav Mokka byl místem, odkud se káva šířila dále do světa. Zásluhu na tom měli benátští kupci, kteří kávu vozili po evropských zemích, ale pěstování kávovníků rozšířili po světě Holanďané v oblastech, které byly jejich koloniemi a kde pro to byly nejvhodnější klimatické podmínky. První kávovníky se tak začaly pěstovat na ostrovech Jáva, Sumatra a Cejlon. Holanďané věnovali také kávovník francouzskému králi Ludvíku XIV. a tato rostlina byla opečovávána ve skleníku v botanické zahradě. Vzrostlý kávovník byl potom zaslán do Jižní Ameriky a z něho vzešly prý všechny kávovníky pěstované v této oblasti.

Pěstování kávy na ostrově Martinik provází historka o francouzském námořním důstojníkovi, který převážel na lodi několik sazenic kávovníku, rostlinu bedlivě ochraňoval a dělil se s ní i o svůj příděl vody. Rostlinu pak vysadil na ostrově s úrodnou sopečnou půdou, kde měl kávovník ideální podmínky k růstu a časem se mu odměnil bohatou úrodou. Kávovníky se v této oblasti úspěšně rozmnožily a kávou z Martiniku byl až do 19. století zásobován téměř celý Evropský trh. Později byla tato káva vytlačena konkurenční kávou z Brazílie.


Chcete dostávat podobné články a novinky z našeho e-shopu e-mailem? Přihlašte se zdarma odběru Kafénovin a získejte 10% slevu na první objednávku čerstvě pražené kávy.