Nově prodloužená provozní doba na obou prodejnách, v Hybernské ul. před Vánoci i o víkendech! Podrobnější informace naleznete v kontaktech.

Pití kávy v Africe a Malé Asii

Pokusíme se podívat do tradice a způsobu kávy mimo evropský kontinent a to v Africe. Kultura kávy je tu zcela propojena s běžným životem a je běžnou součástí stravy. Kombinace kávových zrn s tukem zvířat a jejich následné žvýkání jako oříšky je u Afričanů poměrně oblíbené. Mají i další, pro nás neobvyklé, způsoby konzumace – míchají kávy společně se sušeným ovocem a soleným máslem, což vytvoří těsto, z kterého se dělají placky. Dále některé kmeny přidávají kávové zrna do polévky, nebo jedí praženou a mletou kávu společně s obilnými zrny.

Ač je možná pro Evropany káva „božským nápojem“, tak teprve pravý význam tohoto spojení pochopíme až v Africe. Míchají tam zelená zrna s trávou a kořením; pak ji suší a balí do slaměných ozdob a zdobí si s nimi obydlí a z kávy se tak náhle stává mocný talisman.

Nicméně pokud se jedná o kávu určenou k pití, tak ji mnoho Afričanů raději vymění za čaj, ale pořád zde zůstává podávání kávy určitým rituálem.

Pokud bychom se chtěli někde zastavit na delší chvíli, tak se zastavíme v Etiopii, odkud pochází první konzumenti kávy. Právě zde se totiž zjistilo, že kávový nápoj, kromě účinků na žaludek má i vliv na ostatní orgány a dodává výtečnou vůni celému tělu (káva se totiž opravdu uvolňuje potními žlázami).

Zde rozhodně není pozvání na šálek kávy něčím obyčejným, ba naopak je pozvanému prokázána nesmírná čest (obzvláště v provincii Keffa, odkud káva pochází).

I samotná příprava kávy je zde vlastním obřadem, který pobíhá přímo před zraky hosta. Hostitel nad ohněm v pánvi upraží zelená zrna a potom v hmoždíři rozdrtí na prášek. Ten pak nasype do konvice, ve které se pomalu ohřívá voda. Když je přivedena k varu, tak může hostitel konečně z výšky kávu rozlít do miniaturních šálků (během nalévání se konvice střádavě zvedá a klesá). Konvice se průběžně doplňuje vodou a pije se tak tzv. „druhák“ popřípadě i „třeťák“. Ke kávě se jako příloha přidává kukuřice anebo vařené fazole.

Věcí pro nás nepochopitelnou by bylo pravděpodobně to, že se ve venkovských restauracích za kávu neplatí. Pozvání hosta na kávu se zde považuje za slušnost a samozřejmost a káva je součástí podávaného jídla.

Pokud se posuneme z Afriky na Blízký východ, dostaneme se do vyhlášené kávové země do Turecka, kde platí přísloví, že jeden šálek kávy znamená 40 let úcty. Káva zde opět neplní funkci životabudiče, který je jako v Africe nahrazen silně vyluhovaným čajem. Podávání kávy je zde odjakživa společenskou událostí a dokonce se stalo i součástí určitých rituálů. Třeba při domlouvání svatby, při kterém může budoucí nevěsta signalizovat otci svůj názor na ženicha několika způsoby. Podáním hodně sladké kávy dává nevěsta najevo, že se nemůže dočkat svatebního obřadu a že je šťastná. V případě, že respektuje otcovu volbu, udělá kávu jen středně sladkou. A v případě, že je káva hořká, tak je budoucí ženich nevěstě nesympatický.

V Turecku byl ženám přístup do kaváren na dlouhou dobu odepřen a mohly ji pít jen doma, a proto hrála káva roli i v manželském vztahu. V jednom období bylo manželovo nedopřávání kávy ženě anebo zakazování konzumace dokonce důvodem k rozvodu.

Turecká káva je černá a silná a vaří se z kávy umleté na prach. Podává se v malých šálcích bez držátka, naplněných pouze ze dvou třetin. Na Středním východě je součástí etikety obsloužit nejprve muže s nejvyšším společenským postavením, potom nejstarší muži a ženy dostanou kávu až jako poslední.

Další zajímavostí je zvyk podávat kávu až na závěr jednání, když je všechno domluveno. Není tedy běžné ji podávat během jednání jako u nás.

V Arabských zemích je tedy káva znakem pohostinnosti, který je nemyslitelné a neodpustitelné odmítnout. Pravá arabská káva se připravuje v džezvě, nechává se nad ohněm až třikrát vzkypět a je velmi hustá a silná. Někdy se do ní přidává skořice, ale mnohem oblíbenější je kardamom.

Káva může ale stejně dobře doprovázet pocity štěstí i smutku. Třeba v Egyptě je podávána při smutečních obřadech, ale i na svatbách. Rozdíl je pouze v chuti; hořká káva značí smutek a káva sladká štěstí. Egypťané pijí kávu silnou a čistou – mléko nepřidávají nikdy, cukr pouze ve zmíněných příležitostech.

Je možné, že se na vlastní kůži podíváme, jak připravují kávu v Egyptě, o něco méně pravděpodobné je navštívit Etiopii, ale být hostem v beduínské rodině se nám nejspíše nepoštěstí nikdy. Podávání kávy je zde ale tak zajímavé, že ho musíme zmínit.


Opět se celý rituál odehrává přímo před hostem. Káva je upražena v dlouhé kovové naběračce, zrna jsou pak zchlazena a ručně umleta za pomoci paličky a hmoždíře. Hosta obsluhuje nejstarší syn hostitele, který si někdy bere sám první šálek kávy, aby ostatním předvedl, že káva v konvici není závadná. Šálky, které host dostane, jsou poloprázdné, protože plný šálek by znamenal urážku. I držení šálku zde má svá závazná pravidla pro hosta i hostitele. Kávu lze dostat i sladkou, ovšem tento požadavek musí být sdělen dopředu, protože cukr se vaří současně s kávou. Beduíni jsou báječní hostitelé, kteří hostovi prokazují pozváním na kávu neobyčejnou poctu a pak je samozřejmostí, že chtějí jeho absolutní spokojenost.


Chcete dostávat podobné články a novinky z našeho e-shopu e-mailem? Přihlašte se zdarma odběru Kafénovin a získejte 10% slevu na první objednávku čerstvě pražené kávy.