Historie vacuum potu: Zapomenutá a znovu objevená alchymie

Dnes je těžké si představit dobu, kdy neexistoval téměř žádný z přístrojů, které dnes nazýváme kávovary. Nejen domácí espressovače, ale dokonce i překapávače nebo moka konvičky byly hudbou vzdálené budoucnosti. Dnes stačí stisknutí tlačítka a všechno zařídí spleť elektrických obvodů. Tehdy byly potřeba komplikované mechanické aparáty, které jako by vypadly ze světa verneovek.


Seriál „Historie kávovarů“
Historie french pressu. Začínáme nový seriál ze světa kávy
Historie moka konvičky
Historie dripperu: Krása jednoduchosti


Vacuum pot Hario Technica

A ostatně právě do doby J. Verna se v rámci naší pouti ke kořenům vacuum potu přeneseme. Průmyslová revoluce byla v plném proudu a odvážní, vynalézaví muži měnili svět. Stavěli parolodě a pokládali železnice, razili tunely a stavěli rozmáchlé mosty. Dokonce se za pomoci horkého vzduchu uzavřeného v balónu poprvé odvážili do výšin.

A ženy jim k tomu vařily kávu.

Průmyslová revoluce v kuchyni

Doba nepřála tomu, aby ženy vynalézaly nové dopravní prostředky či konstruovaly nové stroje a zařízení. Ale kdo říká, že nemůžete být vynálezkyní i doma v kuchyni? Tak jako Madame Vassieux z francouzského Lyonu, která si v roce 1842 nechala patentovat svůj přístroj na vaření kávy, sestávající ze dvou sférických skleněných „balónů“. Nebyla první, kdo přišel s myšlenkou využít páry, která tehdy poháněla celý svět, i k vaření kávy. Ale jako první se jí podařilo dostat svůj nápad do sériové výroby.

Kávovar Madame Vassieux nebyl jen vysoce funkční, ale také působivě vypadal. Dvojici skleněných baněk by v této podobě nebylo bez tehdejšího pokroku v průmyslovém sklářství vůbec možno vyrobit. Už na první pohled bylo zřejmé, že nebyl navržen k tomu, aby stál nenápadně v koutku kuchyně. Naopak, očekávalo se, že hospodyňka za pomoci tohoto aparátu nejenže připraví svým hostům excelentní kávu, ale také je ohromí působivým procesem přípravy.

Voda se přeměnila v páru a vystoupala do horní ze dvou baněk, kde proběhlo louhování kávy. Ve spodní baňce tak vznikl podtlak a následně poté, co byl přístroj odstaven z plamene, protekl hotový nápoj přes filtr zpět do spodní baňky.

Mělo to ale i svou stinnou stránku. Celý proces závisel na odhadnutí správného okamžiku, kdy kávovar odstavit z plamene. Ještě neexistovalo sklo, které by dokázalo odolávat vysokým teplotám a tak stačilo zapomenout plamen pod aparátem o několik desítek sekund či minutu déle, aby baňka praskla. Nebo dokonce explodovala.

Automatika ve století páry

Vídeňský kávovar - vacuum pot s balančním mechanismem

Jedinou cestou, jak takovému neštěstí zabránit, bylo zajistit samočinné zhasnutí plamene. Dnes bychom takový problém řešili za pomoci elektroniky a teplotních čidel. Ale naši předkové, elektroniky neznajíce, si museli poradit na čistě mechanické, fyzikální bázi.

Výsledkem byla mnohá vskutku pozoruhodná zařízení. Namísto svislého uspořádání se baňky nově ocitly vedle sebe uchycené na mechanismu, který asi ze všeho nejvíc připomínal váhy. Jakmile byla voda nasáta do druhé nádoby, celé zařízení se vychýlilo z rovnováhy a uhasilo plamen hořáku. U některých složitějších aparátů bylo toto elegantní řešení vylepšeno ještě o kladívko a zvoneček. Poté, co hotová káva natekla zpět do původní nádoby, rovnováha se navrátila do původního stavu a při převážení nazpět cinklo kladívko o zvoneček, aby oznámilo, že káva je hotova. U nás se tento typ kávovaru nazývá „vídeňský“ a dodnes se najdou výrobci, kteří ho nabízejí.

Řešení z města čarodějek

Vacuum pot Bodum Pebo designově vychází z kávovaru Silex

Tyto mechanismy byly sice skutečně pozoruhodné, ale s opravdu definitivním a elegantně jednoduchým řešením přišly až dvě dámy ze Salemu ve státě Massachusetts v roce 1909. Sestry Ann Bridgesová a paní Suttonová nevyužily čar a kouzel, jejichž (domnělé) využití má v tomto městě jistou tradici, ale moderního vynálezu teplotně odolného skla Pyrex. V roce 1915 byl jejiich vynález patentován a proslavil se pod obchodním názvem Silex.

Jejich přístroj byl o mnoho jednodušší než jeho předchůdci z předchozích desetiletí, ale co ztratil na zajímavosti jako artefakt, to získal na funkčnosti jako domácí spotřebič nebo zařízení kaváren a barů. A díky své jednoduchosti a efektivitě se také stal na mnoho následujících let běžnou součástí života nesčetných Američanů.

Soumrak vacuum potů přišel až s příchodem modernějších a snazších způsobů přípravy kávy, jako byly moderní espressovače nebo překapávače kávy. Příprava kávy ve vacuum potu postupně upadla v zapomnění.

Renesance se dočkala až v posledních letech, téměř celé století poté, co dámy z Massachusetts vynalezly svůj Silex. V rámci moderního trendu „návratu k tradičním postupům“ objevilo mnoho milovníků dobré kávy, že tento způsob přípravy je nejen fascinující po vizuální i fyzikální stránce, ale navíc je jeho výsledkem neobyčejně chutný nápoj. Japonské společnosti Hario a Yama byly mezi prvními, které začaly vacuum poty znovu vyrábět a postupně se objevují další a další firmy, které nabízejí celou řadu přístrojů od těch nejjednodušších, které připomínají původní Silex, až po komplikované následníky „balancujících“ vaccuum potů z 19. století.

Přečtěte si další články o vacuum potu:


Chcete dostávat podobné články a novinky z našeho e-shopu e-mailem? Přihlašte se zdarma odběru Kafénovin a získejte 10% slevu na první objednávku čerstvě pražené kávy.