Nově prodloužená provozní doba na obou prodejnách, v Hybernské ul. před Vánoci i o víkendech! Podrobnější informace naleznete v kontaktech.

Vzpomínky na dobrou kávu V.

Během let se několikrát potvrdilo, že spotřebitelé reagovali velmi citlivě na všechny změny v recepturách ať se měnily (z našeho hlediska) k lepšímu, nebo k horšímu. Největší davy se však do závodů začaly hrnout po tom, co cestovní kanceláře v roce 1990 začaly organizovat zájezdy do zahraničí (někdy i s návštěvou pražíren) a naši turisté nakupovali kávu pokud možno v kilovém balení v přepočtu za pár korun. To k nám pak cestovatelé chodili s prosíkem jestli bychom jim jejich nákup vyměnili za něco co se dá pít, třeba i za menší množství. No prosím, do dneška jsme si už zvykli a pijeme to bez protestů (nebo jsme přesedlali na nějakou jinou pochutinu ! ).

Samostatnou stať by si zasloužil vývoj obalového materiálu a celá technologie, ale to není moje parketa. Nová balicí technika obvykle potřebovala i nové balící materiály. Papírové pytlíky, na kterých bylo razítko označující že se jedná o kávu byly používány na ruční balení, a sloužily i prvnímu dávkovači SPP - 15 dávek za minutu. Do sáčků balily i Nagemy z NDR a Hessery z Německa (západního). Pak se balicí stroje naučili dělat ve strojírnách ve Vlašimi a doplňovali tak strojní vybavení dovážené ze západu. Papírové sáčky byly nahrazeny svařovatelným papírem Tapatenem, svařovatelným celofánem ze Svitu, kašírovanými, mnohovrstvými obaly i s plechovou (hliníkovou) složkou. Obvykle každá nová generace baliček vyžadovala i nové druhy obalových materiálů s novými mechanickými a bariérovými vlastnostmi. Při kalkulaci ceny nových výrobků se sebevyšší cena balicího stroje při počítaném dvousměnném provozu za plánovaných 7 let životnosti do ceny jednoho balení projevovala zlomkem haléře, ale cena obalu se mohla pohybovat i v korunách.

Posledním výrobním závodem, který se dostal do nového i kávového programu podniku byl Bohumín. Začátkem osmdesátých let se pro tento závod přivezl stroj Fawema, balička na sypné hmoty používající jako obalový materiál skleněné dózy. Do nich se tu začala balit rozpustná káva, instantní nápoje SAP a bergamotový čaj, všechno materiály s velmi intensivní vůní. Aby se pachy a zbytky minulého balení nepřenášely do nového, musely se všechny dopravní cesty perfektně vyčistit. Ve vedlejší dílně se balila rýže a tak někoho napadlo prohnat jimi pytel rýže a tento jednoduchý a nejlevnější způsob čistění fungoval až do privatizace.

V letech 1966-77 připravil podnikový stavitel Jiří Zajdl k realizaci výstavbu firemní kavárny na Staroměstském náměstí v čísle 603 vedle vchodu do Týnského chrámu. Kavárna “Columbia - Kord” zahájila provoz v prvních dnech roku 1968. Pro využití byly k dispozici všechny druhy vyráběných káv připravovaných v džezvě, jako turek a na italském espressu. Z kávových receptářů byla vyzkoušena spousta různých kombinací s jednotlivými druhy kávových směsí a solo-druhy. Ověřili jsme si, že ne každý druh kávy bychom mohli použít pro každou recepturu. Vybrali jsme asi 15 receptur a ke každé z nich i příslušný druh kávy a tyto kávové nápoje kavárna nabízela i dlouho po tom, kdy jsme ji jako dobře prosperující jednotku museli předat podniku Potraviny Praha. Pro zjednodušení práce tam pak používali do receptur jen Standard a sám jsem si po nějaké době vyzkoušel, že kvalita výrobků vypadala podle toho.

Druhým pokusem o vlastní firemní kavárnu byla kavárna na kolečkách. Do karoserie autobusu Škoda RO jsme si nechali vestavět miniaturní kavárničku s posezením pro 8 hostů, minibar s espresem, s prodejničkou a pokojíček se sociálním vybavením pro dvoučlennou posádku. Premiéru měl při Mistrovsví světa v lyžování ve Vysokých Tatrách v roce 1970. Několik let pak autobus sloužil na potravinářských výstavách v Brně, Bratislavě, Plzni, Nitře, Českých Budějovicích a při různých příležitostech po celé republice pomáhal propagovat nejen kávu, ale hlavně různé možnosti přípravy kávy a samozřejmě i ostatních výrobků firmy.

Z hlediska poměrně krátké trvanlivosti a snahy, aby celá síť státního a družstevního obchodu byla trvale zásobena dohodnutým sortimentem káv a k technickým možnostem vlastního rozvozu BO , při opožděných předvánočních dovozech a při vzpomínce na to, co všechno v obchodech nebylo, ale káva byla vždy. bývala práce firmy často velmi nárazová, hektická. Přes to všechno vzpomínám na léta v BO, mezi převážně příjemnými spolupracovnicemi a spolupracovníky, jako na smysluplně strávený pracovní život. To, že se v Československu v letech 1965 - 1990 prodával nejlevnější druh kávy, Standard, jako nejlepší nejlevnější káva na světě je neoddiskutovatelný fakt a jsem rád, že jako zaměstnanec Balíren obchodu jsem na tom měl svůj podíl.

Činnost Balíren obchodu ve statistikách, výroba a prodej, hospodářské výsledky

Výroba základních druhů výrobků v tunách

Rok

Káva

Čaj

Rýže

Arašídy

Suché plody

Koření

1958

3 441

794

20 625

2 373

13

732

1961

6 595

1 105

51 154

3 748

1 007

1 664

1965

8 193

1 230

70 600

5 307

1 929

1 154

1970

12 031

1 272

59 234

4 322

3 964

2 170

1975

16 632

1 362

64 175

7 875

4 908

2 484

1976

18 134

1 344

64 994

7 024

4 616

2 670

1977

18 231

1 509

65 270

6 914

5 392

3 021

1978

18 834

1 683

68 322

5 527

5 438

2 828

1979

19 313

1 633

71 299

6 314

5 178

3 062

1980

20 887

1 640

68 579

5 312

5 353

2 929

1981

22 170

2 055

71 115

3 104

6 544

3 295

1982

22 560

2 083

53 231

4 698

7 328

3 442

1983

23 865

1 819

51 085

4 816

6 927

3 494

1984

24 311

2 309

60 913

4 215

6 456

3 185

1985

24 955

2 389

58 955

3 966

6 204

3 089

1986

25 828

2 297

55 885

4 596

6 606

3 097

1987

26 000

2 240

59 662

4 500

6 512

3 369

Základní ekonomické ukazatele v tisících korun

Rok

Výkony

Tržba za výrobky

Bilanční zisk

Počet pracovníků

Průměrná mzda na pracovníka v Kčs

Produktivita práce na pracovníka z výkonu v Kčs

1958

70 367

1 347 727

11 103

1 052

1 205

66 868

1961

111 840

1 760 256

27 291

1 445

1 149

77 397

1965

111 494

2 233 735

16 709

1 375

1 256

81 087

1970

1 259 084

2 867 270

46 569

1 448

1 747

869 533

1975

1 593 887

3 841 116

47 853

1 515

2 027

1 054 277

1976

1 649 195

4 042 222

51 403

1 503

2 077

1 097 213

1977

1 805 965

4 682 229

97 079

1 516

2 093

1 191 269

1978

1 766 707

5 552 291

95 967

1 515

2 143

1 166 143

1979

1 835 067

5 693 296

117 301

1 533

2 225

1 197 042

1980

2 867 877

6 077 467

125 668

1 549

2 292

1 851 438

1981

3 010 872

6 449 003

118 275

1 548

2 404

1 945 007

1982

3 218 093

6 776 424

174 284

1 557

2 541

2 066 855

1983

3 371 274

7 116 814

188 857

1 557

2 740

2 165 237

1984

2 667 592

7 376 480

203 865

1 562

2 825

1 707 805

1985

2 762 977

7 596 933

215 985

1 589

2 821

1 738 815

1986

2 865 781

7 813 856

217 382

1 597

2 869

1 794 478

1987

2 897 325

7 916 044

233 373

1 619

2 835

1 789 576

Všechna uváděná čísla pocházejí z oficiálně zveřejňovaných dokumentů BO.




Při pohledu na kvanta vyrobeného zboží by čtenář měl mít stále na zřeteli, že BO zásobovaly celé Československo, v poslední době existence se zhruba 15 miliony obyvatel a neměly konkurenty. Není bez zajímavosti, že předválečné nejvyšší spotřeby kávy na obyvatele a rok z roku 1936 bylo dosaženo teprve v roce 1967. Nikdy se však už nevrátila doba vaření kávy v železňáku a společných nákupů půl kila žitovky, balíčku cikorky a osminky kávy a následného každodenního nošení kafe v plechové konvičce do práce.



Společenskému uplatnění kávy učinila přítrž II. světová válka tím, že ji pro nás vlastně zrušila a ani společenské klima po válce kávě nebylo nakloněno. Jen málokomu mohla chutnat káva v “závodech společného stravování”. Tak se přestěhovala do kanceláří a do domácností a teprve v posledních letech se objevují specialisované kavárničky ( některé bohužel jen na krátko).

Přeji této výstavě, aby kávě pomohla opět získat tu nejlepší kvalitu, kterou kdy u nás měla a s ní se pak oprávněně pyšnit na výsluní výroby, obchodu i společnosti.

Káva si to zaslouží!



K Á V A K Á V A K Á V A K Á V A K Á V A K Á V A K Á V A



Článek k výstavě o kávě pro muzeum Olomouc 1999.



Chcete dostávat podobné články a novinky z našeho e-shopu e-mailem? Přihlašte se zdarma odběru Kafénovin a získejte 10% slevu na první objednávku čerstvě pražené kávy.