Nově prodloužená provozní doba na obou prodejnách, v Hybernské ul. před Vánoci i o víkendech! Podrobnější informace naleznete v kontaktech.

Příběh první kostky cukru na světě

Ve 40. letech 19. století probíhala v Evropě tzv. průmyslová revoluce. Její působení bylo patrné především na místech, kde stál v čele vzdělaný šlechtic. Takovým byl i Karl Anton Dalberg, majitel dačického panství. Muž, který s chutí podporoval nové projekty a obklopoval se schopnými odborníky. Jedním z nich byl i Jakub Kryštof Rad, rodilý Švýcar, jenž do Dačic přišel z Vídně, aby se stal ředitelem místní rafinerie. Rad byl bezesporu velmi technicky zdatný a ihned po svém nástupu se pustil do modernizace továrny. Impuls k největší změně, kterou v rafinerii podnikl, však přišel z velmi nečekaného místa.

Radova manželka Juliana se, stejně jako hospodyňky na celém světě, potýkala s nepraktickým tvarem, do nějž byl cukr zpracováván. Většinou byl formován do tvaru homolí nebo klobouků, které se v kuchyních musely ještě rozsekat pomocí sekáčku na potřebné kousky pro praktické slazení. Nezřídka tak docházelo k nepříjemným zraněním a z přípravny jídel se na místo libé vůně šířil bolestivý křik. Podobná situace se odehrála i jednoho letního dne roku 1841, kdy Juliana přišla za svým manželem s obvazem na ruce a rozezlena: „Podívej, co se mi stalo. To ty proklaté homole! Příště si můžeme useknout celý prst, buď já nebo některá z tvých dcer. To se opravdu nedá vymyslet něco menšího?!“ Paní Juliana se dále touto událostí nezabývala a brzy na rozhovor zapomněla. Jejího manžela však velmi zaujal. Začal přemýšlet, jaké kousky cukru by měl vyrobit. A tak se zrodil jeho vynález v podobě lisu na kostky cukru. Asi za tři měsíce přišel za manželkou: „Juliano, mám pro tebe dárek. Něco, co sis už dlouho moc přála“ a ukázal ji bedničku s asi 350 kostkami cukru. „To je krása,“ zajásala Juliana: „s těmito drobečky už bude slazení radost.“

Jakub Kryštof Rad si byl vědom potenciálu, který kostkový cukr nabízí a další měsíce pracoval na jeho sériové výrobě. Musel si projít cestou technických nezdarů a překážek v podobě úřednické byrokracie. V obou směrech nakonec slavil úspěch. Nejprve na svůj postup získal císařské privilegium, následně i patent a konečně na podzim roku 1843 začali v dačické rafinerii vyrábět kostkový cukr pro trh. Malé kostičky se rozlétly do světa a slavily velký úspěch. Poté co sklidily aplaus ve Vídni, zakoupila koncesi na jejich výrobu řada zemí - Prusko, Sasko, Švýcarsko, Anglie a vítězné tažení kostky cukru do celého světa začalo. Zdokonalenou formu Radova vynálezu používají rafinerie cukru na celém světě dodnes.

cukr

Toto je oficiální příběh vynálezu kostkového cukru. Vypráví se však i jiný, podle něj to byla právě jeho žena Juliana, která podotkla, že by se mělo jednat o kostky. Ty se totiž nejlépe počítají a skladují - a komu by na tom mělo záležet více než praktické ženě…?

Autor příběhu: Alžběta Minářů

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Kostkový cukr můžete zakoupit na www.kostkovycukr.cz.

V roce 1983 byl kostce cukru postaven v Dačicích žulový pomníček, který připomíná sladký vynález pana Rada.

Stálou expozici věnovanou výrobě dačické kostky cukru najdete v Městském muzeu a galerii v Dačicích.

zámek


Chcete dostávat podobné články a novinky z našeho e-shopu e-mailem? Přihlašte se zdarma odběru Kafénovin a získejte 10% slevu na první objednávku čerstvě pražené kávy.