Nově prodloužená provozní doba na obou prodejnách, v Hybernské ul. před Vánoci i o víkendech! Podrobnější informace naleznete v kontaktech.

Pěstování kávy v Jižní a Střední Americe

Zemí, kde se nejdéle káva pěstuje ve velkém, je Kostarika. Pro pěstování kávy jsou tu ideální podmínky – půda je dobře propustná a sopečného původu. Funguje zde velmi dobře zorganizovaná velkovýroba; počet kávovníků se dnes odhaduje na 400 miliónů, zatímco zde žije pouhých 3,5 miliónů obyvatel. Neobvyklé je i to, že je v zemi zakázáno pěstovat robustu.

Jednou z nejproslulejších kostarických oblastí je Tarraza, odkud pochází káva, která je podle místních odborníků jednou z nejlepších. Tento druh se pěstuje bez umělých hnojiv a pesticidů, ručně se češe a přebírá. Kvalitní káva pocházející odsud má označení „SHB“, které oznamuje, že je pěstována v nadmořské výšce více než 1500 metrů. Kostarické kávy obecně mají vynikající chuť, bohatou plnost, optimální kyselost a kořeněné aroma.


Zajímavou je i skoro nejmenší země Střední Ameriky – Salvador, kde první kávovníky vysadili indiáni. Zdejší mimořádnou odrůdou je káva Pacamara, která má jemnou kyselost, plnou čistou chuť a velmi jemnou vůni, která poskytuje opravdu mimořádný chuťový zážitek.


Jinak se zde pěstuje variant arabiky, která má velmi typickou chuť. Přestože se země potýká s problémy, které ovlivňují pěstování kávy – rozšíření škůdců a zvýšení daní na vývoz kávy, je po salvadorské kávě stále značná poptávka.

Kultura kávy má také dlouholeté kořeny v Guatemale, kam již v polovině 18. století přivezli kávovníkové keře jezuité a o sto let později němečtí přistěhovalci, založili kávový průmysl, který až do teď dodržují potomci Mayů jako drobní producenti. Káva je pěstována především na vulkanických půdách vrchů Sierra Madre, kde jsou pro kávovníky arabiky naprosto ideální podmínky. Znalci upřednostňují jejich kořenitou a plnou chuť, zvláště pak u káv z oblasti Antigua, kde je půda zásobena dusíkem ze sopečných erupcí, tyto kávy jsou špičkové s kouřovou příchutí. Část produkce kávy vypěstované na Haiti se vyváží do Japonska, kde se míchá se špičkovou kávu Blue Mountain.

Pěstování kávy je dotováno prostředky z fondu na podporu pěstování labužnické kávy na malých plantážích, založeného Spojenými státy.

Nezbytná zastávka po zemích pěstujících kávu bude na Jamajce, odkud pochází proslulá káva Blue Mountain, která se pěstuje až v nadmořské výšce 2100 metrů. Jedná se o kávu špičkové kvality, která je na kávovém trhu považována nejen za nejlepší, ale také za nejdražší. Téměř 90 % celé produkce nakupují Japonci, i když o ni projevují stále více zájem ve Spojených státech amerických a v poslední době i ve Velké Británii. Káva Blue Mountain je přepravována v dřevěných sudech o obsahu 70 kg a kávová komise této kávě vystavuje certifikát o její pravosti, aby nedocházelo k padělkům. Nepražená zrna mají typickou tmavě modrozelenou barvu a jsou větší než zrna ostatních káv. Jedná se o vysoce ušlechtilý druh a na stupnici kvality je jednou z nejvýše hodnocených odrůd káv. Má excelentní aroma, ovocnou příchuť a výraznou kyselost. Její vynikající harmonická chuť se rozvine až při pití. Ale důvod, proč je zároveň nejdražší kávou je ten, že se připlácí nejen za její aroma, ale také je nutné při její přípravě použít 10 % až 15 % kávových zrn navíc. Pokud bychom totiž použili stejné množství zrnek jako u jiných káv, chuť Blue Mountain bude fádní a my přijdeme o ten pravý požitek z této jedinečné kávy.

První kávovníky sem byly přivezeny z Martiniku a pěstování se slibně rozšiřovalo, ale bylo přerušeno záplavami. Po obnovení produkce kávy došlo k výraznému zhoršení kvality a odběratelé omezili odběr kávy. Byla zřízena Jamajská kávová komise, která si kladla za cíl obnovit kávový průmysl, což se podařilo a dnes Jamajka opět zásobuje trh jednou z nejlepších káv na světě.

Místní specialitou při pěstování kávy je to, že na terasovitých plantážích pěstují tzv. smíšené kultury, což znamená, že káva roste dohromady s avokádem a banány.

Mexiko se stalo čtvrtým největším producentem kávy ve Střední a Jižní Americe. Historie kávových plantáží sahá až do 18. století. Z této doby patřila kultura velkých plantáží, která je dnes ale nahrazována malými rolníky.

Nejlepšími pěstitelskými oblastmi Mexika je Chiapas Oaxaca, odkud pochází i známá ušlechtilá odrůda kávy Pluma.


V dalších zemích Střední Ameriky není pěstování kávy natolik výrazné a jedná se tak už jen o menší oblasti, které ale přesto dokáží vypěstovat kávu velmi dobré kvality. Většina místních káv pochází z Martiniku, který ale pěstování kávy opustil, když veškeré jeho plantáže byly zničeny škůdci.


První zemí Jižní Ameriky, kterou si zmíníme v souvislosti s pěstováním kávy je Bolívie, kde se kávovníky pěstují zejména ve vysokých polohách. Komerční pěstování kávy zde naplno začalo až v druhé polovině 20. století.

Zajímavostí zdejší oblasti je, že se kdysi na farmách pěstovaly živé ploty z kávovníkových keřů. Ale pokud se týká místní kávy, tak bohužel nepatří k špičkovým kvalitám a je poměrně dost hořká.



Ale například Brazílie je jednou z nejdůležitějších pěstitelských oblastí, kde ekonomika stojí na exportu kávy, a je právem nazývána „královnou“ kávového trhu.

Jsou zde výjimečně příznivé podmínky pro pěstování kávy a navíce se zde nachází tři klimatická pásma, která nabízí mnoho různých podmínek pro růst kávovníků. Asi tři čtvrtiny z celkové produkce pochází od drobných pěstitelů, kteří pěstují zejména nejrůznější varianty arabiky. Kávová zrna jsou na světovém trhu označována jako „Brazils“.

Brazilská káva je velmi různorodá - severní oblasti poskytují kávu s příchutí jódu, která připomíná moře. Ze stejné oblasti pochází káva, která patří k nejzajímavějším na trhu a nese označení „Bahia“.

Největším světovým výrobcem jakostních kávových zrn je Kolumbie. Je zde velmi rozdílné mikroklima, které umožňuje dozrávání plodů v různou dobu a tím i sbírání plodů po celý rok. A další výhodou Kolumbie je, že se nemusí obávat mrazu, který způsobuje úhyn kávovníku. Kolumbijská káva je velmi jemná arabika mající nižší obsah kofeinu, poskytující aromatickou a hedvábnou chuť.

Ve velké míře se pěstuje několik variant arabského kávovníku, robusta je zastoupena méně. Zrna jsou zpracovávána mokrou metodou, protože v této oblasti je dostatek vodních toků. Zachování kvality kávových zrn je prioritou pro národní hospodářství a velmi se dbá na to, aby se do země nezavlekla infekce nebo nemoci, které by mohly napadnout a zničit kávovníkové plantáže. V této souvislosti musíme zmínit „perličku“, při vjezdu do této země jsou všechna auta na hranicích pečlivě dezinfikována.

V Ekvádoru kávovníkům konkuruje pěstování rýže a kakaa, přesto je tu pěstován druh arabiky a jeho nejlepší zrna pochází z andských vysočin.

Menší plantáže se rozprostírají i na ostrově Galapágy, který je v povědomí lidí znám spíše jako ráj želv sloních. Protože jde o oblast s unikátními rostlinami i živočichy, prohlásila ekvádorská vláda Galapágy za národní park, což má za následek, že se tu nesmí kultivovat nová půda a rozšiřovat stávající plantáže.

Kávovníky jsou tu pěstovány bez použití jakékoli chemie a jejich zrna jsou považována za vysoce kvalitní. Produkce kávy z Galapág je pokládána za ekologickou.

Nakonec se podíváme ještě na dva jihoamerické státy.
Prvním bude země zmítaná neustálými válečnými konflikty, mafiemi a pašeráky – Peru. Kdyby v zemi bylo hospodářství stabilní, tak by se mohlo Peru stát velmi významnou pěstitelskou oblastí.

Ale zatím je většina produkce kultivována drobnými zemědělci v malých lesních oblastech. Kromě hospodářského neklidu mají kávovníky v Peru ještě jeden problém a tím jsou kakaovníky, které se tu pěstují ve velmi rozsáhlých plochách.

Poslední zemí Jižní a Severní Ameriky je Venezuela, kde se pěstuje káva opět již od poloviny 18. století a nabízí znamenitá zrna. Venezuelská káva má aromatickou vůni a sladkou chuť, její zrna jsou nažloutlá, velká a vyrovnaná. Nejvýznamnějším obchodním druhem je odrůda „caracas“. Je vhodná do směsí i na přípravu čisté odrůdové kávy. Vyváží se do Ruska a do Kolumbie, kde se ovšem jen přebalí a exportuje se dále na světové trhy.

Nicméně obchodním artiklem je samozřejmě ropa, která vývoz kávy tak trochu stíní. Kromě toho je pěstování kávovníků komplikované a netypické, protože plantáže položené na svazích hor se musí uměle zavlažovat.



Chcete dostávat podobné články a novinky z našeho e-shopu e-mailem? Přihlašte se zdarma odběru Kafénovin a získejte 10% slevu na první objednávku čerstvě pražené kávy.