Od třešničky k zelené kávě
Z plantáže se pytle naplněné „třešničkami“ sváží ke zpracování. Na finca Filadelfia tuto práci obstarají velká nákladní auta, drobní pěstitelé si musí vystačit s mulami či zohnout svá vlastní záda. A že se tedy prohnou pořádně – pytle váží okolo 50-ti kilogramů! Třešničky musejí být zpracovány v ten samý den v mokrém mlýnu, který však ani v nejmenším nepřipomíná starobyle klapající vodní mlýny, jež známe z Čech. Jedná se spíše o obří halu vybavenou betonovými káděmi, kanálky a hlučnými stroji, jejichž hukot dotváří kolorit večerů v období sklizně v mnoha guatemalských městečkách a vesnicích. Bobule jsou nejdříve pořádně proprány. Očistu doprovází první kolo selekce defektních plodů.
Guatemalci jsou hrdí na svou kávu. Říkají, že je nejlepší a ví o čem mluví. Svůj život spojila s touto plodinou totiž celé čtvrtina populace a doba školních prázdnin byla upravena tak, aby odpovídala období sklizně.
Sedím v kavárně v centru Prahy a vychutnávám si své cappuccino a jeho delikátní vůně mě přenáší do Guatemaly, jedné z padesáti zemí světa, kde se káva pěstuje. A to hned jedna z nejkvalitnějších na světě!
Uprostřed Afrického rohu rozkládá se dnes země, která za pozornost naši stojí a pravlastí kávy považována jest. Dříve její jméno Habeš znělo, ale dnes nazývána jest Etiopií. Jedna z mála věcí, co za léta dlouhá zůstalo nezměněna, je lahodná káva, kterou tato země africká stále oplývá a k nám do Evropy často dovážena jest na velkých lodích po moři Středozemním.
V Brazílii, největším státě jihoamerického kontinentu, je kávovník hlavní zemědělskou kulturou a káva hlavním exportním zbožím. Podnebí Brazílie je mimořádně příznivé pro pěstování kávy. Sama Brazílie má tři klimatická pásma: rovníkové, subtropické a pásmo mírné. Mírné pásmo zaujímá celou pětinu Brazílie, a to polovinu státu Minas Gerais, velkou část státu Sao Paulo, dále všechny jižní státy a menší část státu Mato Grosso. Počátek pěstování kávovníku v Brazílii není přesně znám, ale jako rok dovozu kávového semene se uvádí rok 1727.
Zemí, kde se nejdéle káva pěstuje ve velkém, je Kostarika. Pro pěstování kávy jsou tu ideální podmínky – půda je dobře propustná a sopečného původu.
Funguje zde velmi dobře zorganizovaná velkovýroba; počet kávovníků se dnes odhaduje na 400 miliónů, zatímco zde žije pouhých 3,5 miliónů obyvatel. Neobvyklé je i to, že je v zemi zakázáno pěstovat robustu.
Mimo zemí Jižní a Střední Ameriky je významným kávovým producentem i Afrika. Káva se tu pěstuje ve všech středoafrických a jihoafrických státech a také podél východního pobřeží. Zmíníme se jenom o významných producentech kávy.
Zemí, kde se pěstuje nejkvalitnější robusta (její zastoupení je až 98%), je Angola. Káva pocházející z této země má drobné až střední zrno a obsahuje i zrna perlová; zpracovává se pouze suchou metodou.
Zvláštností na Austrálii je to, že vlastně nemá vůbec žádné ideální podmínky pro pěstování kávovníků, ale přesto produkují velmi kvalitní zrna. Jedná se výhradně o arabiku Bourbon, kávu s velmi nízkým obsahem kofeinu, s lehce nahořklou a jemnou chutí. Bohužel vývoz australských zrn je omezen finančními náklady potřebnými na vypěstování a sběr (v extrémních podmínkách není možné nasadit česací stroje a ruční práce náklady ještě zvyšuje).
Zaměřme náš pohled do Asie a povězme si něco o velmi neobvyklém zpracování kávových zrn v Indii. Podle pověsti přinesl roku 1670 poutník z Jemenu první kávová zrna, která zasadil poblíž pahorku Maisúr (tato oblast je stále největším producentem v Indii), kde se začaly pěstovat druhy arabiky i robusty. Z Indie se vyváží velmi kvalitní káva a pro domácí obyvatele se méně kvalitní káva dováží.
Kávovníky se pěstují převážně v tropickém pásmu, mezi obratníkem Raka a Kozoroha, ve více než padesáti zemích světa. Každý ze tří základních druhů vyžaduje odlišné podmínky pro pěstování.
Robusta dává přednost tropickým podmínkám střední Afriky a jižní Asie, kde je stálá teplota do 30 °C, protože vyšší teplota vyhovuje tomuto druhu. Naopak ideální teplota pro růst kávovníků druhu arabica je mezi 17 a 20 °C. Nejméně významná liberica se pěstuje nejvíce v Malajsii a v západní Africe.
Milovníci kávy na Tchaj-wanu, zvyklí sypat si do šálku cukr, teď mají možnost ochutit si oblíbený nápoj jiným bílým práškem - solí. Kavárenský řetězec 85C jim za 40 nových tchajwanských dolarů (asi 25 korun) nabízí laskominu, která je směsicí kávové pěny a rozpuštěné mořské soli.
Určitě jste mnohokrát slyšeli příběh lidstva, který s Adamem a Evou počal a osídlením Starého a Nového světa pokračuje dál. Ale slyšeli jste příběh neméně zajímavý, původem a rozšíření byliny téměř božské se zabývající?
Zobrazit ceny a platit v EUR
