Dostalo-li se nám již správných surovin, nasbírali jsme-li nadšení i odvahu, je nutno přistoupit k činu v pravdě hrdinskému. Zavázat pevně zástěru svou a kávovou lžičku uchopit pevně do ruky své a před ničím neustoupit.
Znakem pohostinnosti je podávání kávy v arabských zemích a v této oblasti je i její příprava malým obřadem. Dá se říci, že po staletí se tady káva připravuje stále stejným způsobem a to ve speciální nádobce s dlouhým držadlem, zvané džezva. Kávový prášek se nasype do vody v džezvě a nechá se nad ohněm několikrát vzkypět. Arabská káva se podává velmi silná a hořká a je téměř vždy ochucená kardamomem, který potlačuje její hořkou chuť. Na rozdíl od evropských zemí se káva podává zásadně bez mléka.
V Evropě se způsob přípravy kávy mění s tím, jak se vyvíjí doba, a modernizují se přístroje na přípravu kávy. Ovšem ať už je příprava kávy jakákoli, existuje několik pravidel, která se vyplatí dodržovat v každém případě. Jde o kvalitu vody a její teplotu. Voda by neměla být tvrdá, je dobré ji případně změkčit několika zrnky soli nebo jedlé sody. Voda na zalití kávového prášku by neměla nikdy přejít varem, samozřejmě výjimka platí pro kávu připravovanou v džezvě.
Důležitá je také čerstvost kávových zrn a způsob umletí kávy. Dobrá káva musí být vždy čerstvá, s příjemným aroma. Je třeba brát v úvahu, že různá příprava kávy vyžaduje různý způsob mletí. Pro kávu zvanou „turek“, což je ale pouze naše „specialita“ a s tureckou či arabskou kávu nemá nic společného, se hodí kávové zrno jemně umleté. Naopak hrubší káva je vhodná do kávovarů na přípravu espressa.
Káva by měla být připravována ve vyhřáté konvici, rovněž by měly být předehřáté šálky. V našich krajích je vhodné ke kávě podávat konvičku se smetanou nebo sklenici vody. Samozřejmostí by měla být čistota konvic, filtrů i nádobí.
Káva se musí podávat horká a také by se měla co nejrychleji vypít. Pití vychladlé kávy je zlozvykem, který znehodnocuje kvalitu kávy. Z původně lahodného a voňavého nápoje časem vyprchají všechny aromatické látky, což negativně ovlivní její výslednou chuť.
Způsob servírování kávy je jednoduchý – měla by se dolévat postupně a to vždy před hostem; první doušek by měl být ochutnán přímo ze šálku, nikoli ze lžičky, která do úst stejně jako nůž nepatří. Lžičky by svou velikostí měly odpovídat velikosti šálku. Pokud se cukr v kávě rozpustil, tak kávu už v žádném případě nemícháme a to ani v případě, že bychom se nudili.
Černá káva se servíruje většinou po ukončení celého menu anebo jen jako samostatné pohoštění návštěvě.
V případě, že sedíme daleko od stolku s kávou, tak si vezmeme šálek spolu s podšálkem do levé ruky a pravou neseme šálek k ústům (pro leváky platí samozřejmě obráceně). Pokud se nám náhodou podaří polít, tak si zapamatujme radu, jak kávové skvrny odstranit. K čištění bychom měli přikročit co nejdříve a většinou stačí vyprání v horké vodě. Bavlnu (anebo vlnu) pereme ve vodě mýdlové, k syntetickým látkám musíme přidat líh.
Káva s pěknou pěnou přitahuje pohled a láká k ochutnání. A jak nejlépe této pěny docílit? Rada je velmi jednoduchá a efekt dokonalý, káva se nejprve zalije malým množstvím vody, zbytek se opět přivede těsně k varu a pak se šálek dolije. Chuť kávy se může ještě navíc vylepšit přidáním maličkého množství kakaového prášku.
Milovníci kávy v různých zemích upřednostňují i její rozmanitou chuť. Nápojům z velmi kvalitních druhů káv holdují obyvatelé severských států a rovněž Japonska. Káva je tu velmi drahou záležitostí a pije se tu káva, která je právem považovaná za nejkvalitnější na světě, a tou je značka Blue Mountain.
I tyto země mají svá specifika, kupříkladu v Japonsku se téměř vůbec nepije mléko, a proto není v oblibě ani cappuccino. Naopak specialitou je v Japonsku konzervovaná káva, která se prodává studená i teplá.
Rozdílná je i obliba instantní kávy v severských zemích. Zatímco ve Finsku se téměř vůbec nepije, ve Skandinávii je její obliba značná.
A právě proto, že kávu lze připravovat různými způsoby tak, aby vyhovovala rozmanitým chutím, získala si oblibu na celém světě. Základní princip přípravy je ale vždycky stejný – umletá káva a vroucí voda. Někde se kávový prášek zalije vroucí vodou, jinde se filtruje nebo se nechává probublávat v důmyslných překapávačích.
Ve Spojených státech má stále značnou oblibu přístroj, který byl vynalezen už v 19. století. Je to perkolátor, ve kterém se káva vaří a tím pádem je její výsledná chuť hořká, ale její konzumenti si možná více než chuti užijí báječné kávové vůně, která uniká z bublajícího přístroje.
Nejvíce rozšířeným zvykem je příprava filtrované nebo překapávané kávy. Káva se vkládá do filtru, může být umělohmotný, ale vhodnější je papírový na jedno použití, přelije se horkou vodou a nápoj se pak filtruje do konvice.
Mírně odlišným způsobem se káva připravuje ve filtrovací konvici, v níž se uvařená káva stlačuje filtrem, který oddělí tekutinu od kávové sedliny. Není nutné nechávat kávu vyluhovat příliš dlouho, stačí opravdu několik minut, zbytečné prodlužování této doby kvalitě kávy nepřidá.
Velmi dobré, silné a tmavé kávy docílíme vařením v konvici na moka kávu. Princip je jednoduchý – dvě nádoby spojené uprostřed filtrovacím nástavcem, vodní pára se přes kávu ve filtru protlačuje nahoru a v horní nádobce vzniká lahodný nápoj.
Dnes už v mnohých domácnostech nejsou vzácností kávovary na espresso a cappuccino. Tyto stroje v menším provedení pracují na stejném principu jako profesionální kávovary.
A pokud přijdou na návštěvu hosté, měli bychom se nechat inspirovat arabským světem, na kávu je potřeba si udělat čas a to nejen při její přípravě, ale i také při jejím popíjení. Káva by měla stát synonymem přátelské atmosféry, klidu a pohostinnosti.
Zobrazit ceny a platit v EUR
