Historie dripperu: Krása jednoduchosti

Dripper patří mezi nejjednodušší a přitom nejlahodnější způsoby přípravy kávy a zároveň se stal základem pro dnes tak populární překapávače. Jak tento elegantně jednoduchý nástroj vzniknul a jak se vyvinul do dnešní podoby?


Seriál „Historie kávovarů“
Historie french pressu. Začínáme nový seriál ze světa kávy
Historie moka konvičky
Historie vacuum potu: Zapomenutá a znovu objevená alchymie


Dripper Hario V60 s konvičkou Range Server

Klíčem k přípravě skutečně lahodné kávy není jen kvalitní surovina. Musíte totiž vodě umožnit právě tak intimní setkání s namletou kávou, aby z ní převzala všechno dobré a přitom se nevylouhovala příliš a tím pádem nezhořkla. První metody přípravy kávy byly dosti podobné tomu, co dnes nazýváme „českým turkem“ a chuť kávy zbytečně trpěla tím, že lógr plaval ve výsledném nápoji až do hořkého (doslova) konce.

V 18. a 19. století proto začaly vznikat složité vynálezy a aparáty, které měly tento nešvar odstranit. Jako například úžasně komplikované vacuum poty, které dokázaly nejen udělat z vaření kávy zajímavé divadlo, ale také učinily nápoj jako takový o mnoho chutnějším.

Trvalo ale až do roku 1908, než někdo přišel s tím snad nejjednodušším a přitom nejlépe kontrolovatelným způsobem přípravy filtrované kávy. Dnes ho známe jako dripper.

Jednoduché a prosté

Stejně jako v případě vacuum potů byla i zde průkopníkem žena. Melitta Bentz totiž přišla na to, že nejsnáze z namleté kávy voňavý nápoj připravíme tak, že kávu vložíme na papírový filtr, zalijeme vodou a počkáme, až výsledek proteče. Vynalezla proto jednoduchý nástroj pro přípravu kávy. Původní varianta z roku 1908 byla kovová a vypadala jako jednoduchý cedník s pěti dírkami, do kterého se vkládal papírový filtr. Paní Bentz svůj vynález ještě téhož roku patentovala a založila firmu na jeho výrobu, pojmenovanou podle jejího křestního jména – Melitta.

Melitta Bentz však se svým výtvorem nebyla nikdy zcela spokojena a neustále hledala cesty k dalšímu zlepšení. Ve třicátých letech tak představila zcela přepracovanou variantu, která již vypadala téměř identicky jako dnešní drippery. Původní cedník nahradil keramický trychtýř kónického tvaru se žebry na bocích. Oproti dřívějšímu relativně plochému tvaru měla nová varianta větší plochu pro filtrování, což umožnilo lepší extrakci kávy.

Nadčasový vynález

Dripper Melitta 102

Spolu s novým přístrojem přišly na trh i kónické papírové filtry v různých velikostech. Společnost Melitta je vyrábí dodnes a jejich tvar i velikosti – nejpopulárnější se brzy stala „102“ - zůstaly víceméně zachovány až do dneška. Najdete je nejen v dripperech, ale i v populárních překapávacích kávovarech.

Na rozdíl od vacuum potu, který prošel dlouhým, bouřlivým vývojem a v jeho průběhu drasticky měnil svoji podobu, dripper zůstává od třicátých let až do dneška velmi podobný. Jediné, co se u klasických dripperů vyvíjí a mění, je materiál, počet a tvar děr, kterými hotová káva odtéká, sklon stěn dripperu a přítomnost, počet či uspořádání žeber na nich umístěných.

Na scénu přichází elektřina

I když základní myšlenka dripperu zůstala beze změny, změnilo se mnoho věcí okolo. První revoluce přišla v roce 1954, kdy se v Německu začal vyrábět první elektrický překapávač, nazvaný „Wigomat“ podle svého vynálezce Gottloba Widmanna.

U tehdy běžných metod domácí přípravy kávy se obvykle stávalo, že voda byla příliš horká. I když základem Wigomatu, s jehož následníky se dodnes setkáváme doma i v kancelářích, byl klasický dipper, tentokrát byl doplněn o systém, který ohříval vodu k bodu varu. Tu potom nechal ve formě páry vystoupat z nádoby a zkondenzovat do filtru s namletou kávou. Právě díky tomu bylo možné přístroj navrhnout tak, aby horká voda měla přesně optimální teplotu.

Elektrické překapávače si pro svou jednoduchost, dostupnost a zároveň vynikající kvalitu výsledné kávy získaly obrovskou oblibu po celém světě a dodnes jsou první volbou pro mnoho milovníků kávy. Vedle běžných modelů pak vznikly i sofistikovanější varianty pro pokročilejší znalce.

Kávová renesance

Dripper Hario V60

Klasický dripper se ale také dočkal své renesance. Ta přišla s takzvanou „třetí kávovou vlnou“ na začátku 21. století. Po celém světě se tehdy začal rozmáhat poněkud jiný přístup ke kávě, než bylo zvykem dříve. Z prosté komodity, u které bylo nejdůležitější, aby byla černá a silná, se stávala čím dál více labužnická záležitost. Získala podobné postavení jako například víno, whisky či výběrové čaje. Najednou začalo být mnohem důležitější nejen to, z jaké suroviny se lahodný nápoj vyrábí a jaký je její původ (to vedlo k rostoucí popularitě výběrových káv) ale i to, jak se připravuje.

Vedle sofistikovaných elektrických překapávačů, které udržují přesnou teplotu i dávkování, se tak dočkaly své obrody i klasické „manuální“ drippery. Jejich typickým zástupcem může být kupříkladu V60 od legendární japonské společnosti Hario, která se zabývá výrobou precizních nástrojů pro výrobu kávy. Jeho označení je odrazem jeho kónického tvaru, který z boku připomíná písmeno V, a úhlu rozevření stěn 60 stupňů. Optimálnímu filtrování kávy pomáhají i spirálovité drážky na stěnách a jediný otvor ve spodní části.

K modernímu dripperu ale patří i příslušenství – od jemných papírových filtrů až po promyšlené konvičky, které umožní nejen ohřát vodu na přesně zvolenou teplotu, ale také ji s maximální precizností nadávkovat a nasměrovat do dripperu tak, aby ani kousek kávy nezůstal nezalit.

Přečtěte si další články o dripperu:


Chcete dostávat podobné články a novinky z našeho e-shopu e-mailem? Přihlašte se zdarma odběru Kafénovin a získejte 10% slevu na první objednávku čerstvě pražené kávy.